Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.


30 fotek, 28.6.2017, 12 zobrazení, 4 komentáře
20 fotek, červen 2017, 20 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, příroda
18 fotek, 2.6.2017, 38 zobrazení, 5 komentářů | cestování, krajina, příroda
57 fotek, 17.5.2017, 67 zobrazení, 47 komentářů | cestování, krajina, příroda
Cyklovýlet Krupka - Horní Krupka - Komáří vížka - Komáří hůrka - Pod Komáří vížkou - Cínovec - Zadní Cínovec - Moldava - Fláje - Dlouhá Louka - Háj u Duchcova - Duchcov
26 fotek, 16.5.2017, 77 zobrazení, 55 komentářů | cestování, krajina, příroda
15 fotek, 30.4.2017, 40 zobrazení, 14 komentářů | cestování, krajina, příroda
Velká Hejšovina je nejvyšším vrcholem Stolových hor. Nachází se necelé dva kilometry od hranic s Českou republikou, v západní části kladského výběžku v Dolnoslezském vojvodství. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska.
34 fotek, březen 2017, 39 zobrazení, 12 komentářů | cestování, koníčky, krajina, příroda
44 fotek, 31.12.2016, 53 zobrazení, 25 komentářů | cestování, krajina, příroda
Pec pod Sněžkou - Výrovka - Luční bouda - Sněžka
44 fotek, 28.9.2016, 44 zobrazení, 18 komentářů | cestování, krajina, příroda
42 fotek, 27.9.2016, 52 zobrazení, 24 komentářů
23 fotek, 1.9.2016, 71 zobrazení, 32 komentářů
Chřiby  9
29 fotek, 23.8.2016, 72 zobrazení, 38 komentářů | cestování, krajina, příroda
Na kole po trase Staré Město - Modrá - Rozhledna Modrá - Bunč - Rozhledna Brdo - Salaš - Rozhledna Salaš - Velehrad - Staré Město
20161124  1
641 fotek, 24.11.2016, 11 zobrazení, přidat komentář
50 fotek, 3.8.2016, 72 zobrazení, 19 komentářů | cestování, krajina, příroda
Kráľova hoľa je 7. nejvyšším vrcholem Nízkých Tater (1946 m n. m.) a nejvyšším vrcholem jejich východní části (od sedla Čertovica), která je zde podle ní označována jako geomorfologický podcelek Kráľovohoľské Tatry. Je slovenskou národní horou, symbolem odboje proti útlaku. Spolu s „protějším“ vrcholem Kriváně ve Vysokých Tatrách je slovenskou horou, která se nejčastěji objevuje v písních, básních a literatuře a je nejvíce opředena pověstmi a legendami. Výjimečnost hory je vedle výšky dána její mohutností a výraznou ohraničeností: kromě hlavního hřebene pohoří táhnoucímu se k západu, přerušeného hlubokým, až po asi 7,5 kilometrech o 500 m nižším Ždiarským sedlom (1473 m), nevysílá žádné výrazné rozsochy, hřeben Nízkých Tater Kráľovou hoľou končí, protože jeho severovýchodní pokračování (skupina Predná hoľa) je podstatně nižší (1516 m). V jihovýchodním úbočí pak vystupuje jen předvrchol Kráľova skala (1690 m), který je sice posledním výšvihem hlavního hřebene pohoří na východě, ale z masivu Kráľovy hoľe příliš nevyniká.
V hlavním hřebeni nalezneme od Ždiarského sedla na východ několik předvrcholů, jsou to postupně: Bartková (1790 m), Orlová (1840 m) a Stredná hoľa (1876 m), po nichž následuje hlavní vrcholová plošina. Tyto vrcholy jsou všechny nad hranicí lesa i kleče a jsou odděleny jen plytkými sedly. V jejich severních úbočích jsou menší ledovcové kotle. Hlavní vrchol je budován krystalickými horninami: svorovými rulami a pararulami. Jeho povrch je hladce modelován a pokrývají jej původní alpínské hole, jen asi 400 západně od hlavního vrcholu (západní vrchol) vystupují četné skalní výchozy metamorfované hercynské žuly. Severovýchodní úbočí vrcholu jsou chráněna v rámci přírodní rezervace Martalúzka.
K výjimečnosti hory přispívá také poloha a skutečnost, že je pramennou oblastí i rozvodím velkých slovenských řek. Vody zde nabirají: Váh (Čierny Váh), Hron (Zubrovica), Hnilec (na východním úbočí vrcholu) a Hornád (přítoky z Prednej hoľe). Vrchol je také jedinečným vyhlídkovým bodem a bez nadsázky lze říci, že za ideálních podmínek odtud přehlédnete polovinu Slovenska. Obzvláště panoramatický pohled na protilehlé Vysoké a Západní Tatry je impozantní!
Telgárt a Šumiac jsou nejčastějšími východišti cest na tento populární vrchol. Ze Šumiace vede na vrchol obslužná asfaltová silnice (zákaz vjezdu) k televiznímu vysílači, vysokému 136 m, který zde byl postaven v roce 1960 (vrchol vysílače je tak nejvýše položeným pevným bodem v Nízkých Tatrách). Při orientačních problémech za mlhy nebo sněžení, je možné silnici využít k bezpečnému sestupu. Přes velikost objektu retranslační stanice na vrcholu (v budově je i stanice horské služby) tady nečekejte žádnou restauraci nebo chatu. V případě špatného počasí je k dispozici jen malý vstupní prostor objektu, kde bývá pro turisty připravena konev s vodou a kde je možné nouzově přenocovat ve vlastním spacáku. Samotný vrcholový obelisk, připomínající partyzánské boje z let 1944 – 45, je jen několik málo metrů na severozápad od této budovy.
31 fotek, srpen 2016, 68 zobrazení, 31 komentářů | krajina, příroda, vesnice
Obec Telgárt vznikla v první polovině 14. století u pramene Hnilce, na silnici spojující Gemer a Spiš. První písemná zmínka o obci Telgárt se našla v Jágerský kapitule a je z roku 1326, kde se říká, že usedlost založil Šoltýs Mikuláš, syn Ladislava Kuna ze Spiše. Původní osada byla známá pod jménem Tiergarten, což v překladu znamená obora, nebo lovecký revír, protože již od r. 1288 zalesněné území rozprostírající se od Muráně na východ bylo rezervováno jako lovecký revír uherských králů. Často ho se svou družinou v15.storočí navštěvoval král Matyáš Korvín, o čemž svědčí mnohé legendy spojené s Telgártu a Kráľovou hoľou. Starý Telgárt nebyl založen na místě dnešní obce, ale 5 km na východ, což dokazují i v katastru názvy např. "Starý hřbitov", "starý hostinec" a další. Kdy a proč zanikla nebo byla stará osada opuštěná nevíme přesně určit, ale předpokládá se, že to mohlo být v důsledku nějaké živelné pohromy, nebo útoku. Bývalí obyvatelé začali pak budovat nové usedlosti v prostoru dnešní obce u soutoku řek Zubrovica a Hron. V 14. a 15. století prošla obcí hornická, zemědělská a valašská kolonizace a podle daňových záznamů obec již patřila pod muráňské panství, později do Gemerskomalohontské župy.
Obyvatelé Telgártu se zabývali chovem ovcí, skotu, dřevovýrobou a povoznictvím.
V letech 1921 až 1934 byly prováděny přípravné práce a budování železnice směrem na Margecany, v obci v té době žilo okolo 5 000 obyvatel (z toho 3 200 dělníků a techniků z celého Československa). V tomto období byl do obce zaveden elektrický proud a telegraf, byl postaven obecní vodovod, vybudovali se obecní cesty a začalo se ze stavbou školy. Velmi čile se začal rozvíjet i sport (zejména fotbal a lyžování) a kultura (knihovna, spolek Matice slovenské, Národopisný spolek).
Ve druhé světové válce během Slovenského národního povstání se u Telgártu odehrály největší a nejúspěšnější boje mezi Němci a Slovenskou armádou spolu s partyzány. Při těchto bojích byla dne 5.9.1944 obec vypálena, shořelo 263 domů, a její obnova byla provedena až v 50-tých letech.
Seč 2016  9
7 fotek, červenec 2016, 81 zobrazení, 23 komentářů | cestování, krajina, příroda
22 fotek, 10.7.2016, 64 zobrazení, 14 komentářů | cestování, krajina, příroda
Pokud se vydáte z obce Přepychy po žlutě značené turistické značce, dojdete do malebného údolí uprostřed lesa, s mnoha přírodními krásami a památkami. Můžete se projít po cestičkách – křížovou cestou se čtrnácti zastaveními (čtrnácté zastavení je Boží hrob vytesaný do skály), shlédnout kapli Panny Marie Lurdské a studánku. Na těchto místech se v nepravidelných intervalech konají pobožnosti. O čistotu a pořádek se zde stará církev společně s obcí Přepychy. Poutní místo je nyní nově opravené.
19 fotek, 5.7.2016, 33 zobrazení, 15 komentářů
20 fotek, 2.7.2016, 41 zobrazení, 38 komentářů

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.